Moje maličkost
Moje maličkost
小品盆栽 Trochu o mé bonsajové činnosti a i málo slov o mně…
Jméno / odeslat anonymně
Opište prosím kontrolní kód "6681"
:-):-D:-D:-P:-O:-(:-B:-/:-o;-)B-):-X>-)]-|[-][-]love
Shohin-Bonsai-Indoor jex.PNG
形状 Tvarování pokojových rostlin tak i shohinů (čtete šohinů) není tak obtížné, jak se na první pohled zdá, jen musíme dodržovat určitá jejich přírodní pravidla a neměli bychom je překračovat nad jejich rámec. Je sice pravda, že velké rostliny se tvarují lépe než malý špunty jako jsou shohiny. Tihle prckové totiž jsou více složité na namotávání drátů, díky malým a drobným větvičkám. A navíc musíme dávat větší pozor na pupeny, abychom je nepřikryli nebo neponičily drátem. Jinak je to podstatně jedno jestli drátujeme shohina nebo velkou bonsaj. Tohle téma rozdělím do několika částí, první je tvarování drátem, který se požívá jak pro venkovní tak i pro pokojové bonsaje. Druhy drátů, které se používají na drátování, jsou hliníkové, hliník eloxovaný mědí, měděné a ocelové. Hliníkové, které mají nevýhodu v tuhosti, jsou totiž křehké, zato se pohodlně se namotávají a dají se i použít víckrát, další nevýhoda je i v barvě, jsou prakticky pořád stříbrné a tak kazí vzhled. Hliník eloxovaný mědí, je vhodnější, protože je v barvě tmavohnědé a matné, křehkost je prakticky malá oproti hliníku. Nevýhoda je v tom, že něco stojí, zato se dají i několikrát použít. Měděný upravený vyžíhaným, jsou sice měkké, ale nevydrží jim to dlouho, proto se musejí zase vyžíhat, to je jejich nevýhoda a i vtom, že odstraněné dráty se špatně namotávají znova. Výhoda je vtom, že velice dobře drží tvar. Dalším druhem drátu je železní či ocelový. Železné dráty mají nevýhodu, že rychle zrezaví a tak nechávají patrnou stopu na kůře. Výhoda je zase vtom, že nám stačí drát malého průměru. Podstatně je jedno čím budete tvarovat, jeto jen vaše věc ale já upřednostňuji hliník eloxovaný mědí i přesto, že si je musím koupit. V čem si musíme velice dát pozor u některých druhů pokojových rostlin při tvarování drátem je to, že některé dřeviny mají velice citlivou a k tomu všemu většinou hladkou kůru. Jizvy po drátech se většinou zahojí, ale po silně zarostlých drátech už zarůstají velice pomalu a hojení trvá i několik let někdy se i může stát, že jizvy zůstávají bohužel navždy. Bohužel, zatím jsem nenašel přípravek na rychlé zarůstání jizev po drátech. Snad zatím nejúčinnějším přípravkem je Cu-pasta na rány, která je buď tuhá, jako je modelína nebo v řidším stavu jako pasta. Jsou druhy rostlin, které oproti jiným pokojovým rostlinám poměrně rychle sílí a jak jsem už i zmiňoval, dost mají citlivou kůru, proto drát by mněl na rostlince zůstat nejdéle tři měsíce. Když ještě drát po odmotání nedrží určený tvar, je nutné znova rostlinu zadrátovat ale pozor, drát teď bude veden v opačném směru namotání. Jedině když použijeme metodu, že pod drát namotáme krepový papír. Tak pak se drát odmotá až po delší době tj. přibližně po čtyřech až klidně šesti měsících, někdy i déle. Jen musím varovat, že nás to neochrání před nezarůstáním drátu. Vše však záleží na místě, kde pěstujeme pokojovky, tak se i odvíjí jejich rychlé zarůstání do stromku. Tvarovat většinou pokojovky můžeme kdykoliv chceme, jen bych upozornil, že nejrychlejší nárůst hmoty se objevuje někde na přelomu brzkého léta a tam obzvlášť hrozí zarůstání drátů do dřevin, které mají poměrně citlivou kůru. Omotávání drátem na větvi či na kmenu stromku se používá jako u jiných bonsají pod úhlem 45°. Jinak když bude omotávka drátem příliš hustá bude se větev ohýbat nám špatně. Pro změnu když úhel omotaného drátu je větší větývka se vysmekne nebo ji můžeme klidně i zlomit. Drát omotáváme jedině citem, ne moc pevně, tím se drát rychleji zaroste a ne naopak příliš volně, větev se vysmykne nebo ji můžeme klidně i zlomit. Někde jsem se dočetl, že nejlepší je když před drátováním rostlinu nezaléváme, pak kůra stromku není tak náchylná na poškození při montáži drátem. Zkusil jsem to a jeto pravda, jsou opravdu o něco odolnější. Základní pravidlo při určování síly motajícího drátu by měla odpovídat třetině průměru větve neboli kmene stromku. Drátovat začínáme od kmene nebo od nejsilnější větve až po nejtenčí větývky. Ještě jedna věc, o které se musím zmínit, když síla drátu k ohybu nestačí a hrozí, že se jí vrátí větev či větývka zpět do původní polohy nebo hrozí její nalomení nebo chceme mít jistotu tak přidáme další drát, který vedeme vedle omotaného drátu. Není problém s přidáním i třetího drátu vedle už dvou již daných drátů. Měli bychom se vyhýbat překrýváním drátů. Jen bych ještě upozornil, že při drátováním si musíme dát pozor na pupeny a jak na mladé tak i staré listy abychom je nepoškodili drátem. Milan

Druhým a zároveň dalším zajímavým způsobem tvarováním je tak zvané napínání drátem. Jeto též účinný způsob tvarování pro středně silné až po slabší větývky. U shohinů (čtete šohinů) je tento způsob dost úspěšný, díky malým a drobným větývkám. Tohle tvarování se nejčastěji používá většinou pro ohýbání větví směrem dolu ke kořenům, nebo do různých úhlů boků. U větývky kam budeme chtít drát dát, upevníme očkem a tem utáhneme okolo větve, nejdříve si musíme udělat nějaké ochranné pásmo tak zvaně řečeno. Například třeba kouskem molitanu pod drát nebo silnější vrstva krepového papíru, další pomůcka se mi osvědčila i gumová hadička, která je původně určena pro akvaristický vzduchový motůrek. Ustřihneme kousek hadičky podle objemu větve a přidáme na každé straně o trošku více. Prostrčíme předem připravený drát, který je dlouhý až k mřížce a na něm přidáme cirka o 2 až 3cm navíc. Jen upozorňuji, že dílku děláme dvojitou. Otočíme okolo větve a druhou část drátu stočíme do sebe. Obě dvě strany drátu natáhneme a někde v půlce uděláme očko pro pozdější stáhnutí dané větývky. Pak drát přiděláme na předem připravenou drátěnou mříž na bonsajové misce. Ta se dělá tak, že první drát natáhneme přes horní a spodní rohy misky od okraje cirka 2cm a stáhneme opatrně kleštěmi. Stejní postup provedeme na protější straně a potom i na zbylých opačných stranách misky a vznikne nám tak mřížka. Aby se nám dráty náhodou nesklouzli z misky, je možnost, že dráty k sobě propleteme v určitém bodě. Kde se drát opírá o misku, dáme pod ně molitan, abychom misku nepoškodily, nebo lepší je, když použijeme starší misku. Drát vedoucí z větývky tak připevníme na drát, který se táhne po obvodu misky. Pak už do předem připraveného očka na drátu od větývky dáme klacek a začneme otáčet dokola a tím napínáme větývku. Nejvhodnějším drátem pro tohle tvarování jsou jedině měděné, které zvládnou velké pnutí a drží určení tvar bez nějakých problémů a ještě jedna výhoda je vtom, že tito dráty mohou být menšího průměru a jen tak nepraskají, jako jsou třeba hliníkové. Ocelové dráty jsou na tohle provedení zase moc tuhé. Milan

Třetím a tak i posledním známým způsobem tvarování je používání závažím, na slabých a středně silných větvích. U tohohle způsobu tvarování nepotřebujeme žádný drát ale pro změnu pevný a silnější provázek. Tento způsob se většinou používá na slabé tak převážně mladé větývky. Které chceme jen ohnout směrem dolu ke kořenům. Zase dost dobrá metoda tvarování u shohinů (čtete šohinů) jak jsem už zmiňoval, mají drobné a malé větvičky. Hlavně jeto vidět u rostlin, které mají už korunu od přírody, tak zvaně „smuteční korunu" jako jde přesně vidět u bříz či smutečný vrby. Tento způsob se provádí velice zjednodušeně ale, aby větev držela tvar, je otázkou několika měsíců i roků. Zase se vše odvíjí na druhu rostliny a podmínkách v pěstování. Provázek přivážeme na konec mladé větvičky, kde se větve rozdělují a kde je už vytvořena nová větývka, která je už vyzrálá, není zelená má na sobě borku. Je to z toho důvodu, aby se při přidání zátěže provázek nevysmekl. Potom připevníme na druhém konci předem připravené závaží, jako je třeba rybářské olůvko, už jsem i vyděl, bronzové zvonečky a Čínské mince pro štěstí, zkrátka meze rozumné fantazii se nekladou a to se mi moc líbí. Váha závaží by měla samozřejmě odpovídat k dané síle určené větývce. Jen bych dodal, že závaží by se nemělo dotýkat půdy misky. Jeto jen z estetických důvodů nebo by nám závaží třeba mohlo vadit při zálivce. Měly bychom počítat, že i konec větývky nám může zaschnout z důvodu zaškrcení provázku a tlaku předmětu na větývku i když použijeme nějakou ochranu. Nebo z důvodu, že rostlinka si musí nejdříve přivyknout na nový růst směrem dolu a ne na horu na co jsou obyčejně zvyklé od přírody. Naposled bych ještě měl dodat, že určitě existují další způsoby pro tvarování bonsají, ale tito tři jsou nejznámější a tím i nejpoužívanější mezi bonsajisti. Ještě dodám, že přesněji o tvarování se najde i v sekci „Vhodné rostlinné druhy" a jak snášejí drát určité druhy pokojovek. Navíc tam i bude jaký způsobem je tvarovat a co je pro ně nejlepší jako jaká technika a tak dále. Milan
Sem můžete bez ostychu napsat o problému se svojí rostlinou nebo se na něco klidně zeptat ohledně pěstování bonsají a tak dále, nejen ve velikosti shohinů tak i klidně větších bonsají. Předem musím upozornit, že nikde se to nebude zveřejňovat! Nebo klidně na můj mail, vis vedle, obrázek je můj kontakt a já Vám v brzké době velice rád odpovím. Jen předem musím upozornit, že možná bude i zapotřebí fotka vaší bonsaje. Milan
Pro zvětšení klinete
Pro zvětšení klinete
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one