Moje maličkost
Moje maličkost
小品盆栽 Trochu o mé bonsajové činnosti a i málo slov o mně…
Jméno / odeslat anonymně
Opište prosím kontrolní kód "6613"
:-):-D:-D:-P:-O:-(:-B:-/:-o;-)B-):-X>-)]-|[-][-]love
Shohin-Bonsai-Indoor jex.PNG
カット Stříhání pokojových rostlin je prakticky stejné jako u všech druhů dřevin pro tvorbu bonsají a to se i týká shohinů (čtete šohinů), jak venkovních tak pokojových. Střih mladých tak i postarších větviček se provádí po vyzrání listů na jeden až dva nody neboli listy. Proč zrovna na jeden nebo dva nody? Pro nezasvěcené do bonsajové tvorby, to se provádí z několika důvodů, jak pro velice drobné rozvětvení. Tak dalším je, že do těchto prostorů se dostává více světla a vzduchu, a tím pádem se budou tvořit malé listy, které jsou i o poznání zdravější. Dalším důvodem je i to, že se spíše vyvarujeme chorobám a škůdcům, než když je porost hustě spletitý a neurovnaný a zbytečně je moc zastiňovaný. Rozdíly však nastávají i u šohinů oproti velkým rostlinám, protože tyto rostlinky jsou tak malého vzrůstu, že rozhodují i malé detaily, které se někdy i mohou, nechtěně přehlédnout. Když budeme provádět střih větviček, je dobré si rostlinu v klidu nejdříve prohlédnout z několika úhlů pohledů a neměli bychom i zapomenout na pohled z ptačí perspektivy neboli pohled z vrchu do koruny dřeviny. Pak teprve začneme střihat, když provedeme střih všech větviček, které jsme chtěli udělat. Na škodu věci není i na několik hodin odejít od rostliny, já tomu říkám „zapomenout" co jsem předtím s rostlinou prováděl a pak po delší pauze nebo i klidně druhý den, se znova vrátím k rostlině a důkladně si ji prohlídnu a zjistím, co jsem předtím opominul. Tohle se i týká při tvarování drátem a hlavně malých detailů, které jsou nejprve pro nás nevýznamné, ale najednou zjistíme, že to nějak pořád není ono. U některých druhů dřevin bychom měli nechat za posledním listem malý kousek větve. Je to z několika důvodu a to první, že kdybychom tak neučinili, mohla by větývka zaschnout až k dalšímu listu. Ten druhý je abychom zbytečně nepřicházeli o rašení a tím pádem o rychlé vytvoření budoucí koruny stromku. O které rostliny se jedná, se dozvíte v sekci „Vhodné rostlinné druhy" u pokojových bonsají. Podle mě, není nic nového, že takhle třeba reagují fíkusy. Po nárůstu velkých listů hlavně v obdobích zimních měsíců odstraníme tito velké listy a stříháme tak abychom nechaly kousek řapíku, tím podpoříme, aby se rychleji vytvořil nový list ze spících pupenů. Na stříhání používáme jak odborné nůžky od Japonských nebo Čínských výrobců na tvorbu bonsají ale kdo chce tak mu i postačí velice obyčejné nůžky. Jen bych měl dodat, že musí být dostatečně ostré, abychom odstřihli větývku a ne jim rozžvýkaly pletivo. Takhle zbytečně poničené větývky se budou špatně zacelovat a bude i jim hrozit nějaká houbová nákaza. Silnější větvičky musejí se ošetřit nějakým prostředkem jako je Cu-pasta, bonsaj lakem, štěpařský voskem nebo aspoň latexem. Poslední tři zmiňované přípravky sice jsou levné, ale jen v uvozovkách oni totiž nezacelují rány tak rychle jak Cu-pasta. Když budeme potřebovat, aby u pokojovek měly menší listy, doporučuji defoliaci. Co to je? To je úplné odstranění všech listů, ale neprovádí se u všech rostlin. Některý rostlinám defoliace nevadí, jako jsou Fíkusy, Ligustrumy a Jilmy. U jiných druhů dřevin bychom neměli provádět defoliaci, oni by to totiž nejspíš nepřežili. Tenhle způsob se provádí od června do půlky července později už radši ne. Rostlina musí být na velice světlém stanovišti, zkrátka na slunci. Kde vytvoří nové listy ze spících pupenů a její nové přírůstky jsou o poznání menší než ty původní. Nádherně se nám i ukáže uspořádání všech drobných větývek a můžeme i popřípadě přistřihnou nebo přidrátovat čili odstranit nechtěné nedostatky, které bychom jinak nemuseli vidět, když dřevina má listy. Dá se to i využít i při příštím tvarováním. Jen tento střih by se neměl provádět u rostlin, které jsou čerstvě přesazené spíš až druhým rokem nebo když stromek je v špatné kondici. Já třeba úplné odstranění listů, provádím výjimečně ale, když je třeba tak jedině o ob rok a někdy i déle. Ono se u mě odvíjí to, že pěstuji druhy rostlin, které od přírody tvoří malé listy a ty nemají tak markantně velké listy aby defoliací postupovaly. Stříhání pokojových dřevin bych rozdělil do několika názvů. Většinou první střih je tak zvaně radikální střih větví u dané rostliny. Ten se provádí jak silnými nůžkami, tak i čelními tak i šikmými kleštěmi. To provádíme, když získáme dřevinu a ta má velice přerostlou korunu stromku, kterou chceme upravit do nějakého tvaru. Měli bychom to provádět jedině na jaře až do půlky léta, aby byl pak čas na včasnou regeneraci. Dalším střihem je o udržení vhodných proporcí větví, pokud však chceme u pokojovek tohle provést doporučuji jedině na jaře, v létě a na podzim, když je už dostatek světla a rostliny začínají naplno růst. Kdybychom to prováděli i přes zimní měsíce tak nám na rostlinách se vytvoří velké listy. Když není zbytí tak to provedeme střih a na jaře když už jsou dlouhé dny, pak odstraníme velké listy. Stříháme tak, že o dva až čtyři listy hlouběji než chceme pro konečný obrys koruny. Neměli bychom však to provádět u všech větví najednou, ale systematicky abychom zabránili vtom, aby nebyl viditelný propad na koruně. Proto střih provádíme častěji s menším počtem větví a takto to může trvat klidně i dlouhé roky. Na tento střih používáme nářadí nůžky a i dlouhé nůžky. Naposled bych uvedl u pokojových dřevin tak zvaný druhý udržující střih bonsají, který se provádí skoro po celý rok. Zde používáme nástroje jen nůžky dlouhé a štipky na listy. Co to je, udržující střih? Příklad, když někde třeba na větvi či koruně stromu nám u budoucí bonsaje začnou růst nové listy, které už překročily rámec vzhledu. Tak se musí odstranit, abychom udrželi jak její vzhledová patra nebo celý rámec pohledu na korunu. Není nad to, když je bonsaj úhledná, než kdyby vypadala jako spleť propletenců, je to dost nepřirozené a k tomu hlavně nevzhledné a to se týká u šohinů jako přednost u vzhledu. Milan

Kořeny by se měli stříhat jedině při přesazování rostlinky. Na kořeny by se měli, používat hlavně ostré nástroje a i čisté, jinak si můžeme do kořenového systému přenést nějakou nákazu, které nám můžou v později zdecimovat část nebo i celou rostlinu. Já nástroje, které použiju před střihem, vyčistím a ošetřím lékařským lihem. Odstraněné silné kořeny se ošetřují nějakým přípravkem, jako je Japonská Cu-pasta nebo i úplně postačí štěpařský vosk někdo i používá latexovou barvu. Já třeba na zacelení ran kořenů, si namíchám kašičku neboli hmotu na uzavření ran po řezu a tj., včelí štěpařský vosk smíchaný se dřevěním uhlím, které je předem rozdrcený na prach a zakořeňujícím stimulátorem pro rostliny který je práškový v poměru 3:1:1 a jsem s tou alternativou pasty velice spokojen. Silné kořeny stříhám trochu zešikma asi tak pod úhlem 35° a to od spodu na horu, tím se snažím o to, aby se později tvořily nové kořínky, které budou směřovat dolů. Někdo si možná řekne, že jeto pěkná hloupost, vyzkoušejte a pak uvidíte. A vlastně proč to dělám? Jeto úplně jednoduché rostlina takto upravena o něco rychleji koření a tak vyplňuje prostor jak pod rostlinou tak i vodorovně, místo aby rostly jen kořeny vodorovně. Dřevina se rychleji i zafixuje v misce a nehrozí tak vyvrácení rostliny bez pomoci kotvících drátů ale to se týká u malých pokojovek. Ještě bych dodal, že šikmý střih kořenů já provádím jen u silných kořenů asi od 5mm a výš. Drobný kořenový bal, se opatrně rozplete a střihá se na délku dvou a tří prstů. Samozřejmě samotný střih kořenového balu se odvíjí i podle bonsajové misky, v které bude daná dřevina. Na kořeny používám jedině nůžky na prostřih široké a na silné až velmi silné kořeny použiji šikmé kleště, když jsou kořeny už tak silné, že by samotný střih, by se musel provádět několikrát než jednou, tak radši použiji kvalitní nůžky zahradní. Tyto nůžky dovedou střihnout větve i kořeny v průměru 4cm. Několikrát už zmiňované na závěr i teď učiním, že více o stříhání jednotlivých pokojovek se najde i v sekci „Vhodné rostlinné druhy" a podle mně je to dost podstatné a i důležité. Někdo si třeba řekne, proč? Odpověď, je přece jednoduchá, každý druh pokojových rostlinek jinak reaguje na střih nebo na úplné odstranění všech listů a to i na samotný střih kořenů. Milan
Sem můžete bez ostychu napsat o problému se svojí rostlinou nebo se na něco klidně zeptat ohledně pěstování bonsají a tak dále, nejen ve velikosti shohinů tak i klidně větších bonsají. Předem musím upozornit, že nikde se to nebude zveřejňovat! Nebo klidně na můj mail, vis vedle, obrázek je můj kontakt a já Vám v brzké době velice rád odpovím. Jen předem musím upozornit, že možná bude i zapotřebí fotka vaší bonsaje. Milan
Pro zvětšení klinete
Pro zvětšení klinete
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one