Moje maličkost
Moje maličkost
小品盆栽 Trochu o mé bonsajové činnosti a i málo slov o mně…
Jméno / odeslat anonymně
Opište prosím kontrolní kód "3142"
:-):-D:-D:-P:-O:-(:-B:-/:-o;-)B-):-X>-)]-|[-][-]love
Shohin-Bonsai-Indoor jex.PNG
散水 Zálivka je prakticky alfou a omegou u malých bonsají ve velikosti shohin (čtete šohin), pro zdárný a zdravý růst. Je pravda, že určitá pravidla platí i u nich ale ty se dají zvládnout a zapamatovat. Zálivka se má provádět, už když rostlinka má zeminu částečně suchou. U pokojových bonsají, nikdy ovšem nesmí viditelně jejich půda přeschnout, pak můžou i klidně vydatně shazovat listy nebo v horším případě odumřít i některé větévky. Většinou však dřeviny spíš přelijeme a to se projeví poškozením kořenového systému a tím pádem následuje opadávání listů. Při pravidelném přelévání všech druhů rostlin, klidně můžeme dřeviny i dovést k tomu, že jim odumřou větve, a v stálém přetrvávání s přelévání rostliny ji přivedeme k postupné záhubě. Není i moc rozumné, když u některých pokojových dřevin, necháme delší dobu stát ve vodě, tj. v její podmisce (pokud ji má), jinak jim většinou uhnijí kořeny. Samozřejmě velkou roly i hraje určitý druh rostliny. Více vody spotřebuje třeba Sageretia thea, Ulmus parvifolia a další rostliny, pro změnu málo vody zase Juniperus formosana, Buxus microphylla a další. Neměli bychom i opomenout stanoviště pro pokojové bonsaje. Kde je teplo spotřebuje se dost vody, naopak kde je chladněji pro změnu velice méně. Další důvod pro určitou zálivku je samotné roční období, které zrovna právě panuje. Pro zdárný růst, hlavně přes zimní měsíce rozumně až málo vody, ale zato více a pravidelně rosit u určitých druhů rostlin. Přes léto naopak dostatek vody s nezbytným rosením, jinak nám budou velice rychle chřadnout. Nemělo by se i podceňovat jakou vodou budou zalévány. Nejlepší voda bezpochyby je dešťová neboli spádová, někdo i možná použije i sněhovou, která se nechá přirozeně rozpustit v teplé místnosti a než se začne používat, měla by mít pokojovou teplotu. Tyto spádové vody jsou měkké oproti vodovodní, která je střední jako řeky a potoky, nejhůře na tom je však voda ze studen, ta je většinou velice tvrdá. Takže za spádovou, pak následuje vodovodní neboli kohoutková, někdo se může potýkat s tvrdostí, ale to bohužel záleží na dané oblasti. Tvrdost vody se dá částečně řešit, převařením vody. Vodovodní vodu rostliny snášejí, jen by měla tak zvaně projít odpočinkem aby se vypařil chlór, někdo uvádí, že postačí jen na několik hodin, ale já jsem zastáncem, aby prošla nejmíň čtyřiadvaceti hodinami. Jak už jsem se zde zmiňoval, nejhorší je voda studniční neboli spodní. Sice některé obsahují minerály, ale jsou i takové, že jejich koncentrace převyšují několikrát násobně než je zdrávo. Těch bych se určitě vyvaroval na zalévání malých rostlinek. Další roli i hraje samotná kyselost vody a neměla by se taky zbytečně podceňovat. Lepší je voda s rozumnou kyselostí od 5,5pH do 6,5pH kyselosti vody. Větší kyselost rostlinám moc nesvědčí, jen některé druhy naopak milují, jako jsou například azalky ale i ty mají svojí hranici. Proto alkalická voda tedy živá voda nad 9pH není už moc vhodná pro rostliny na zalévání. Naopak, voda s nízkým obsahem kyselosti ve vodě, tedy mrtvá voda. Více nealkalická voda pod 4,5pH rostlinám vůbec nesvědčí. Jen bych dodal, s mrtvou vodou se jen tak nesetkáme. Takže, zase je lepší ta zlatá střední cesta, jak jsem se zmiňoval, o pár řádků víš. Důležitá je i vlastnost materiálu misky, jako jestli je třeba z umělé hmoty, umělého kamene nebo z keramiky a tak dále, další věc je, jestli je z keramiky tak jaký má povrch buď glazuru či ne. Nemělo by se i opomenout že nemalou roly hraje velikost tak i hloubka misky. Čím větší a hlubší miska, rovná se pomaleji odpařující voda zní, než u malých a mělkých misek a to se hlavně tíká u šohinů. Záleží, i jestli má miska glazuru nebo ne, bez glazury misky vysychají zase o něco rychleji než glazurovaná. Přesný návod na zálivku vám bohužel nikdo nedá, nato musíte přijít jen vy sami. Ale aspoň vám velice rád seznámím a poradím jak zalévat pokojové dřeviny ve velikosti šohinů. Milan
Zálivka.jpg
Takže aspoň jak to dělám já u pokojových shohinů (čtete šohinů). Řekneme, že mám rostlinu, která už potřebuje zalít. Aby se nám dobře zalila rostlina a ne jen částečně. Když je už substrát na povrchu suchý, aby nám voda zbytečně neztekla hned pryč tak nejdříve ho porosíme postřikovačem a pak provedeme pohodlnou zálivku konvičkou. Zalévám až tak dlouho dokud voda nezačne vytékat ze spodních otvorů z misky. Navíc porosím celou rostlinu postřikovačem. V letních měsících se zalévá vydatně a prakticky nám nehrozí, že rostlinky přelijeme. Spíš u dřevin se můžeme setkat s tím, že nám přeschnou. To rychle napravíme tak, že dřeviny namočíme do vody s celou miskou po její horní okraj a počkáme, než substrát u rostlinky úplně zvlhne. Kdyby voda zasahovala do substrátu, tak nám ji voda může vyplavit. Taková vodní lázeň trvá i několik minut až i klidně hodinu. Pak ji vyjmeme z vody a položíme na původní stanoviště. Jen si musíme zapamatovat, že tento způsob zálivky by se neměl moc často opakovat. Zbytečně tak vyplavujeme důležité částice minerálů z půdy, které rostlinky potřebují k životu. Nezbývá nám nic, než nové minerály a stopové prvky, které budou chybět rostlinám, dopravíme dalším přihnojením. Sice jeto možnost rychlého dodání živin ale častějším hnojením, není zase moc rozumné, protože navíc rychleji zasolujeme substrát. Proto se co nejvíce vyvarujte těchto pravidelných zálivek. Další pravidlo je, že další zálivku provedeme až po vydatném proschnutí substrátu dřeviny. Dříve ne! Jinak bychom mohly rostlinu přelít a následovalo by se žloutnutí listů a pak postupný opat listů. Tyto lázně, bychom nemněly provádět zase moc často a hlavně ne přes zimní měsíce. U rostlin, které jsou nějakým způsobem přelité, musíme je nechat rozumně vyschnout a pak teprve zalévat, dřív ne, jinak je zase přemokříme a budou jim zahnívat kořeny. U rostlinek které jsou zalévané vodou, která obsahuje hodně přírodních solí nebo i tekutými hnojivy se na kořenech tvoří bílošedé vrstvičky. Podobné se i tvoří při častém rosení na listech, které mají pro změnu bílé mapy. Odstranění těchto nepěkných skvrn není problém, stačí jen na listech občas použít přípravek proti prachu na rostliny nebo já používám frutapon jeto i dokonce zároveň prevence proti škůdcům a u kořenů pro změnu zase používám starý zubní kartáček s teplou vodou. Dále co se nám může přihodit při letnění je to, že můžeme i rostlinky přelít. To se stane jedině, když rostlinu vydatně zalijeme a náhle přijde několikadenní deštivé počasí s průběžným ochlazením vzduchu. Náprava v tomto období je velice rychlá díky teplu, větru a sluníčka. Zato v zimě je zalévání o něco složitější ale dá se i tak bez problémů zvládnout. V tomto období se zálivce věnujeme pozorněji. Velice rychle rostlinky přelijeme a nastává už několikrát zmiňované. Buď postupné žloutnutí, nebo velice rychlí opad listů, proto si dávejte pozor. Recept na zálivku v zimě je prostý, zaléváme velice opatrně a spíš málo než hodně a měli bychom pravidelněji kontrolovat substrát, jestli náhodou jsme ji nepřelili. Když si nebudeme jistí, jestli zalít, je lepší počkat do druhého dne. Kdo by přesto nevěděl jak zalévat, dám jednu užitečnou radu. Postačí nám obyčejná špejle, kterou zapíchneme co nejhlouběji vedle rostlinky do substrátu a tam ji ponecháme cirka půl hodiny, pak ji vyjmeme. Když je vlhká nezaléváme, naopak když bude suchá špejle, nastal nám, ten pravý čas na opatrnou zálivku. Ještě bych jen zdůraznil, že co nejhoršího můžeme udělat, když rostlinku zalijeme a pak otevřeme na ní okno a to se týká snad všech druhů pokojových bonsají. Nemusí se to jen stát v zimních měsících, stačí i v létě, když je najedou větší ochlazení, třeba přes noc, když budou dlouhotrvající deště s průběhem prudkého ochlazení. Kolik vody rostlina potřebuje a kolikrát zalévat je i závislá na určitém druhu pokojové rostliny. Na škodu i není, když překontrolujeme kořenový systém, při nějakém problému se zálivkou, hlavně při přelitím. Jen bych ještě naposled zdůraznil, že nalinkovaná pravidla při zalévání neexistují. Musíte si uvědomit to, že když rostlina je tak třeba v pokoji bude jinak zalévaná, než třeba na chodbě či venku na balkoně. I dokonce v jedné místnosti, když budou dvě stejné dřeviny a v stejných miskách, tak jedna rostlinka bude poblíž okna a druhá až na konci místnosti bude u každé rostlinky jiné zalévání. Jak už jsem se několikrát zmiňoval o sekci „Vhodné rostlinné druhy" tak i tam najdete jak se postarat přesněji o pokojové rostliny při zalévání aby nám dělaly jen radost a ne zbytečné starosti se samotnou zálivkou. Milan
Sem můžete bez ostychu napsat o problému se svojí rostlinou nebo se na něco klidně zeptat ohledně pěstování bonsají a tak dále, nejen ve velikosti shohinů tak i klidně větších bonsají. Předem musím upozornit, že nikde se to nebude zveřejňovat! Nebo klidně na můj mail, vis vedle, obrázek je můj kontakt a já Vám v brzké době velice rád odpovím. Jen předem musím upozornit, že možná bude i zapotřebí fotka vaší bonsaje. Milan
Pro zvětšení klinete
Pro zvětšení klinete
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one